6. května 2021
Rok s architekturou
Na konci března léta páně 2021 jsme s Matějem Sladkým rozběhli podnik s nejistým koncem. Jmenuje se kalend:arch a ve své podstatě jde o nekomplikovanou záležitost: jen každou středu v jedenáct hodin dopoledne zveřejníme obrázek nějaké architektury vzniklé ve 20. století na území dnešní České republiky s příslušným textem. A budeme to dělat rok v kuse. Zvládneme to? Těžko říct, ale i proto jsme se do toho pustili.
Cíle kalend:archu jsou na první pohled poměrně jednoduché: překonat se, vydržet, něco se naučit, něco nakreslit, a pokud všechno dopadne dobře a ten rok přežijeme, uspořádat výstavu. A když to půjde ještě líp? Pokračovat.
Pokud si kladete (stejně jako my) otázku, co je potřeba pro pravidelné roční přispívání na internety, myslíme si, že úspěch tkví ve dvou věcech: musí nás to bavit a musíme na to být dva, abychom se mohli vzájemně hecovat a hlídat. Znám se: kdybych to chtěl dělat sám, vydržím asi tak dva týdny. A neumím spravovat sociální sítě tak, aby tu mou snahu někdo viděl, neřkuli ocenil. Takže bez Matěje bych byl v troubě dřív, než bych vůbec začal.
A jak vlastně takový týdenní příspěvek chystáme a jak vypadá? Pro začátek jsme si vymysleli čtyři kategorie, které se budou pravidelně střídat: 1. architektonická osobnost, 2. oblíbená stavba, 3. několikadílné téma a 4. nedostupná (tj. zbouraná, nepostavená či dokonale nepřístupná) architektura. Pak jsme nakopli mozkové závity a zkusili vymyslet co nejvíc možných architektů, staveb a témat, které bychom do těch škatulek mohli napasovat. A když jsme jich měli kopec, začali jsme škrtat, a to tak, aby nám jich zůstalo dvaapadesát – na každý týden v roce jeden příspěvek. Snažili jsme se o co největší pestrost, už jen proto, aby nás někdo nenařkl z pragocentrismu – ono je tedy docela těžké se Praze vyhnout, když se tam člověk narodil, žije tam, zná to tam a taky tam jednou plánuje umřít –, ale i proto, aby to pro nás samotné bylo všechno co nejzajímavější. Nesmí nastat nuda!
Když jsme vybrali dostatek vhodných námětů, rozdělili jsme si je rovným dílem na polovic. Nyní je na obou z nás, abychom každý měsíc dohromady napsali dostatečné množství textů o maximálním rozsahu jedné normostrany či 300 slov, podle toho, co přijde první. Pak už se k nim jen nakreslí ilustrace, a je to!
Včera jsme zveřejnili šestý obrázek, zbývá nám jich tedy ještě dobrých šestačtyřicet. Budeme rádi, když nás budete sledovat a budete nám držet palce, abychom to celé zvládli. Učinit tak můžete zde a zde a když to dobře půjde, potkáme se do roka a do dne na vernisáži.